|
| |
|
| |
|
|
Vývoj aktivit čínských organizací ve Vancouveru (1896-1923): případová studie Chinese Benevolent Association
Kocourek, Petr ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Číňané jsou v současnosti největší asijskou národní menšinou v Kanadě. Ve Vancouveru pak tvoří zhruba třicet procent celkové populace. V historii Britské Kolumbie sehráli Číňané důležitou roli. První Číňané připluli na břehy Britské Kolumbie již v první polovině 19. století. Významný nárůst čínských imigrantů pak přichází společně se stavbou Kanadské pacifické železnice, která byla postavena především díky tvrdé práci čínských pracovníků. Po dokončení železnice se velká část imigrantů usadila ve Vancouveru, které se tak na počátku 20. století stalo městem s největší čínskou čtvrtí v Kanadě. Číňané se však od začátku setkávali s nelibostí ze strany kanadské společnosti, která je považovala za zástupce podřadné rasy a část bílé veřejnosti dokonce požadovala jejich vyhoštění a úplný zákaz vstupu nových čínských imigrantů. Čínská komunita se však semkla a koncentrovala v čínských čtvrtích. Neustále však čelili stereotypním předsudkům ze strany kanadské společnosti. Od samého začátku také začaly vznikat různé organizace a asociace, které se snažily všemožnými způsoby pomoci čínské komunitě. Jednou z nejvýznamnějších organizací se stala Chinese Benevolent Association. Bakalářská práce se tedy bude zabývat především aktivitami této čínské organizace a zaměří se především na její působnost v čínské čtvrti...
|
|
|
Čínská komunita v ČR - integrace a sociální faktory
Kratochvílová, Marta ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Diplomová práce pojednává o čínské komunitě v České republice a podrobně se zaměřuje na sociální faktory ovlivňující její život a integraci do české společnosti. Zjišťuje složení čínské komunity, její způsob života, životní hodnoty, rodinné faktory, vztah s majoritní společností a míru začlenění. Práce se čtenáře snaží hlouběji seznámit s čínskou minoritou a pomoci k jejímu lepšímu porozumění. Cílem výzkumu je pak získání bližších informací a konkrétních příkladů pro jednotlivá témata práce od Číňanů, dlouhodobě žijících v České republice.
|
|
|
Činnost NNO zaměřená na integraci čínské menšiny na území České republiky.
Pražáková, Denisa ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem činností nestátních neziskových organizací, které své aktivity zaměřují i na čínskou menšinu na území České republiky. Konkrétně se práce zaměřuje na popis prointegračních činností vybraných nestátních neziskových organizací, které tyto organizace využívají při integraci čínské menšiny na území České republiky. V teoretické části práce definuji klíčové pojmy celé práce. Jedná se především o neziskový sektor, nestátní neziskové organizace a pojmy související, dále o pojem integrace a definici teorie integrace. Závěrem teoretické práce se zmiňuji o čínských migrantech a způsobu jejich integrace. V empirické části práce je využita kvalitativní metoda získávání dat. Na základě rozhovorů s pracovníky vybraných nestátních neziskových organizací popisuji prointegrační činnosti NNO zaměřené i na příslušníky čínské menšiny, kteří žijí na území České republiky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zahraniční studenti češtiny v České republice (Příspěvek k problematice migrace a studentů-migrantů v českém prostředí)
Franc, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
v češtině Dizertační práce pojednává o zahraničních studentech češtiny v České republice, konkrétně o studentech-migrantech přicházejících z nejrůznějších koutů světa - jednak z Číny, Japonska, Koreje a Vietnamu; a pak z Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Základním cílem práce je tedy snaha o reálné zobrazení výseku života určitých skupin migrantů-studentů češtiny v České republice takovým způsobem, aby bylo poukázáno zejména na problémy a bariéry, se kterými se setkávají při vlastním studiu češtiny i při adaptaci a integraci do majoritní české společnosti. Přičemž si zároveň uvědomujeme, že tato práce je však pouze dílčím příspěvkem k poznání části života studentů-migrantů v českém prostředí mezi lety 1998 až 2011. Práce vychází z relevantní odborné literatury a z výzkumného šetření založeného na rozhovorech se studenty a zúčastněném pozorování. Volba kvalitativních metod se odvíjí od toho, že nejlépe odpovídají záměru prostudovat dosud ne příliš probádanou oblast migrantů-studentů češtiny v České republice. Zaměření pozornosti na kvalitativní techniky je také závislé na charakteristikách zkoumané skupiny, a to zejména ve sféře jazykové a sociokulturní. Výzkumné šetření probíhalo v Ústavu jazykové a odborné přípravy UK (dále jen ÚJOP UK) na Albertově - na jazykovém pracovišti kontinuálně a dlouhodobě se...
|
|
|
Česko-čínské partnerství a manželství
ZHAO, Ting
Cílem této bakalářská práce je popsat jak vnímají a prožívají česko-čínské partner-ství/manželství jeho aktéři. Práce má dvě části. Teoretická část tvoří východisko pro následné empirické šetření. Ujasňuje pojmy, motivace seznámení, význam smíšené manželství a život čínské menšiny v Čechách. Praktická část popisuje výzkum. Byl vy-užit kvalitativní výzkum metodou dotazování. Rozhovorem pomocí osmi otázek byla získána informace od devíti respondentů - Čechů a Číňanů, kteří jsou účastníci uvede-ného typu vztahu. Jejich názory a zkušenosti jsou analyzovány metodou trsů. Výsledky výzkumu přinesly náhled do vztahu a soužití česko-čínského partnerství. Z výzkumu vyplynulo, že většina aktérů česko-čínského sňatku předtím, než vstupovala do vztahu, se postupem času navzájem poznávala. Výzkumem jsem zjistila třináct druhů motivací k seznámení. Některé jsou charakteristické pouze pro sňatky s cizinci. Většina dotázaných se však seznámila s partnerem/kou náhodně shodu okolnosti. Z výpovědí dotázaných vyplynulo dvacet jedna konkrétních problémů ve vztahu. Tyto problémy jsou povahy sociální, kulturní i běžně se vyskytující mezi partnery. Postoje rodičů part-nerů jsou různé. Příčinou odmítavé reakce jsou obavy o štěstí svých potomků, či před-sudky vůči cizincům. Na veřejnosti se páry obvykle cítí dobře. Jen občas se setkávají s negativními odezvami. Partneři ke komunikaci využívají češtinu, čínštinu a angličtinu. Podle výpovědi dotázaných tento typ soužití jim ve většině případů nezměnil obvyklý životní styl. Výjimka je pouze stravovaní. Ostatní oblasti soužití jsou individuální a standardní. Názor dotázaných na tento typ sňatku není jednotný. Někteří si myslí, že hranice kulturního rozdílu se nedají překonat. Jiní hledí pozitivně, že kultury jsou vzá-jemně doplňující. Když člověk umí tyto rozdíly využít, obohatí jimi život. Výsledky výzkumu rozšiřují znalosti o národnostně smíšených sňatcích a mohou sloužit jako podklad pro další výzkum.
|
host ::
RSS.